Gotická duše, demo CD

Ať žije český gothic rock-debut bratrstva luny

od boblucan, 2008-01-29 22:57:22

BRATRSTVO LUNY
Album GOTICKÁ DUŠE, 2007, ČR
Styl: old school gothic rock

Sestava:
Hrabě R. X. Thámo – texty
Lord Darkthep – hudba, kytary, samply bicích

Zvláštní hosté:
Maestro Xpil – zpěv
Piotr Pšotek - samply

Skladby: sedm skladeb - 1. Bratrstvo Luny, 2. Neplakej, 3. Vrána se vrací, 4. Trubadúr, 5. Fantasmagorie, 6. Čertisník, 7. Jméno růže, bonus – videoklip Bratrstvo Luny
Total time: 29:31
Vydáno v limitovaném nákladu: 313 kusů

Zrcadlo gotické duše, oči překrásné, jakou že to tajnou moc v sobě ukrýváte, že tomu, čeho se váš pohled tkne, buď život, či smrt strašnou přivoláte?

Přiznám se bez mučení, že jsem si myslel, že ona pravá to podstata gothického rocku částečně vymizela, ale k mému překvapení jsem zjistil, že pesimistické smýšlení zde není zcela na místě.

Když s něhou spočinu u debutního monolitu GOTICKÁ DUŠE od mystické formace Bratrstvo Luny, tak i má duše slastně se zachvěje. Rozprostřenost tolika podmanivých melodií má za následek, že zmar už méně navštěvuje srdce mé dojista.

Demo Gotická duše mě už v prvních tónech přesvědčilo, že po „XIII. století“ nepřijde století čtrnácté, ale právě magický úplněk BRATRSTVA LUNY, což je zároveň i nadmíru důstojným otevírákem sedmihradského pětiúhelníku. Upřímně mohu pronést, že pokud by šlo o regulérní album, určitě by se tahle tesklivá noční hymna, plná emocionálních kytarových tónů stala adeptem na přední příčku v souboji o singlový hit.

Však smrt je popíráním života a astrální svědci Bratrstva Luny nás svým zrakem not provedou něžnou cestou, v nichž cit lásky rozkvétá. Životodárné plameny ve vaší mysli dále žhnou a pokud vás úvodní jemně našlehaná melodie lehounce rozplakala, pak vězte, že jste z kalichu zapomnění doposud jen usrkli, tak prosím NEPLAKEJ -te, protože Mistr prolog už cituje z kultovního filmu The Crown/Vrána a zároveň dává jasně najevo, že VRÁNA se vrací a je jenom na vás, zda chcete uvěřit. Hluboký konejšivý vokál v doprovodu bohatýrského druhého hlasu vyvolává pocity pozitivní úzkosti. Vybroušená dekadence a zvony smrti vyzvánějí na znamení pomsty.

Jedno je však jisté. Má vnitřní múza mi, jen tak mezi řečí, sdělila, že pokud tenhle debut obsahuje klišé, což se týká jak samotného názvu alba, tedy Gotická duše, tak i dnes už kýčovitého symbolu růží, potemnělých soundtracků a dostávám se až ke scénické motivaci hodnostně starším jihlavským vzorem, pak také ovšem musím konstatovat i to, že právě tyhle tolik typické aspekty mně na naší scéně chyběly. Proto oprašte první dvě desky šťastné to Třináctky a ponořte se formou slovanského konceptu do věků dávno minulých a přesto tolik současných. Bratrstvo Luny mě utvrdilo v tom, že jsou schopni nést pochodeň společně se slovanským bohem Radegastem, vždyť Morava a Česko toť jedna zem jest. Připočteme-li k tomu i fakt, že po legendární flotile XIII. století je Bratrstvo Luny další kapelou, nebo snad důstojným, projektem, který dělá čest českému jazyku. Důkazem budiž i to, že poeta Hrabě R. X. Thámo má na „sedmeru krkavců“ sedm skladeb a hostující vokalista Maestro Xpil oplývá výbornou dikcí, i když ta v těch nejhlubších hlasových polohách přece jen mírně pokulhává. Tahle nacionální mozaika má svou krásně pobledlou tvář.
Černý drahokam TRUBADÚR je zase takový sladkobolný kompromis mezi poetikou a nádhernou kytarovou sklíčeností, který připomíná dávné časy mordýřských balad a zasněných poutníků, jejichž hlasy slyšíme až do dnešních dnů. V podstatě celá stříbrná kohorta se nese v démonických náladách, lehce připomíná nephilimovské pole „Celebrate“.
Kdo by snad měl málo teplé krve, nechť vstoupí se mnou na platinové území FANTASMAGORIE. O to víc je vítán ten, kdo má gothickou duši ještě z dob, kdy vyšla Phantasmagoria (1985) britských The Damned, mimochodem oblíbená deska Maestra Petra Štěpána. Tahle nostalgická šifra snad ani více komentářů nepotřebuje.
Dříve, než se rozzáří nad karpatskými lesy nazlátlá lampa měsíce, dávající světlo zvané ČERTISNÍK, jenž rozptyluje vaši mysl křišťálovými tóny samplů, nasaďte si na svou šíji amulet útěchy a proplouvejte hrabstvím rozmarných samplů, evokujících „Legendu o krysaři“ od karpatských kolegů z krvavého opusu Nosferatu. Bublání kytary vás zavede do alejí modrých růží. Pokud si vytáhnete tu správnou tarotovou kartu, můžete jednu z těch vábných vonných růži pojmenovat, což je předzvěstí impozantní finální tečky s příznačným názvem JMÉNO RŮŽE. Kdo kýčem shledal by tenhle název, nechť obhajobou mu jest stejnojmenný to historický epos z roku 1986 s Seanem Connerym v hlavní roli. Sborový zpěv v refrénech evokuje gregoriánské chorály zvráceného řádu zhýralých františkánských mnichů, v tomhle případě však je opatství pod dohledem bratrstva jiné krve.
Tak tedy povstaňte!
Kouzelný verdikt Lucia zní: Zda něhu větší jste kdy viděli ve vašich městských zdech, zda v ctnostech emočních v tuzemské to kráse někdo ji snad předčí? Úroveň a melodie překvapivě příjemné zvláště pak, když melancholický hlas Maestra Xpila doprovázejí kovové výkřiky Lordových kytarových strun. Nasamplované, provokativně monotónní bicí dokazují, že v jednoduchosti je síla a když k tomu všemu připočteme bohatý stylový booklet s fotografiemi, s přímočarými sugestivními texty a bonusovým videoklipem k úvodnímu štychu Bratrstvo Luny, pak je tohle demo jak převzácný plod jabloně. A to vše za pouhých 99 Kč. Nezbývá mi nic jiného, než klukům požehnat a dát jim doporučení s razítkem vlčího bafometu.
Tak tedy Hrabě R. X. Thámo a Lorde Darkthepe a spol., prošli jste Bobovou vstupní prohlídkou.
Ave Nosferatu!

Autor: Bob Lučan